DAZBANDI gón Balochistaná nishtagén mardumán

Balochistaná mardum sakk téziá chist kanag búwagá ant. Kasé kushag o chagal dyag búwagá int, kasé sálání sál azábí saggagá int. kasé zarr girag o yala dyag búwagá int.

Dunyáe kánúnání hisábá sarkárá é hakk nest int ke mardumán chist bikant o bégwá bikant. Pakistan dunyáe démá mannagá naint ke má mardumán chist kanag o gár kanagá áń.

Dunyáe kánúnání hisábá sarkárá é hakk hast int ke mardumá giriftár bikant. Bale giriftár kanage wahdá wárinthé kárít gón, khándáne mardumán hál bidant ke shume mardum kujám jélá dárag bít. Mardum harwahá bulóthant, wati mardume cháragá shut kanant. Giriftár kutagén mardum adálatá pésh kanag bít. Mardumáná wakíl dárage hakk dyag bít. Sarkár watí gappán adálatá pésh kant. Adálat fesala kant ke sizá dyag bibít yá ná? O aga sizá dyag bít ham, mardumárá á sizáe khiláfá apíl kanage hakk dyag bít.

Pakistan á wat dunyáe é kánún daskhatt kuta o mannitagant.

Dunyáe démá wahdé é gap janag bít ke Balochistáná foj mardumán girag o baragá int bale Korth o Adálatán pésh kanagá naint, gón watí loge mardumán mulákát nelagá int, mardumán kushag o chagal dyagá int, guŕa dunyáe Insání Hukúke idára just kanant ke Tafsíl o subút kuj ant? É wástá ke sarkár mannagá naint ke man marudm burtagant yá kushtagant.

Aga dunyáe démá SÁBIT kanag bibít, sarkáre zór kammo kamtir bút kant. Mardume girag o barag o kushag kammo kamtir bút kant. Sarkár Balochistan á zórák int, dunyáe démá chó zórák naint.

Rásté ke dunyá watí fáidaeg int, bale dunáe mahlúk aga sarjamén hálán sahí kanag bibít, Insání Hukúke idára o NGO watí mulk o watí Párthíání sará zór dát kanant.

É káre wástá márá lahtén chíz kanag kapít. Harkas ke chist kanag bút, ta báid int ke loge mardum lahtén kár bikanant;

  1. F.I.R lázum darj kanag bibít.
  2. Pulís FIR á darj kant yá nakant, Adálatá rawag o kés darj kanag bibít.
  3. Aga adálatá kés kut nakut (gunjáish nést yá kés o tach o tág kut nakut), HRCP e kirrá rawag bibít.
  4. HRCP e kirrá kés darj kanag bibít.

Wahdé dunyá gindít ke to Pulísa shutage (taí kés darj kanag bútta wa shartir int, bale aga Pulísá kés darj nakuta ham parwá nest). Pakistan e adálatán shutage. Kassá tai gap gósh nadáshta. HRCP á ham shutage (dunyáe Insání Hukúke idára Pakistan e késán chá HRCP á Kanfarm ham kanant), gurha dunyáe idára é gappe jindá géshtir dilgósh kanant.

 

Shumá giptagén mardume tafsílán me sará dém dát kanitt. Márá é gappe démá barage wástá lahtén tafsíl allam lóthít;

  1. Mardume shunákhte wástá yak na yak kágadé e nakl (Shunákhtí kárdh bit sharr, Lokal Sarthifikith bít sharr, Páspóth e nakl bít sharr, harchie nakl ke rasít, bale yakké allam bibít).
  2. Mardume yak aksé.
  3. Aga FIR darj kuta wa FIR e nakl.
  4. Aga FIR darj nakuta wa darj nakange sawab.
  5. Adálatá dákhil kutagén kése nakl (adálatá kés kanag sakk ihm int).
  6. HRCP e kirrá dákhil kutagén kése nakl.
  7. Mardume jinde bárahá kammo tafsíl, ke;
    • Kár o rózgár ché bútta.
    • Chunt brat o chunt gwár ant.
    • Súr o árós kuta yá ná? Aga kuta wa chukk chunt ant?
    • Kujám róchá burta?
    • Cha kujá burta?
    • Sháhid o gawáh hast yá ná? (má sháhide námá kassá hál nadíén, bale dunyáe démá hál dát kanén ke pilán mardumá chamm-i-wat dísta. Hamá idára ke Insání Hukúke sará sírías ant).
    • Cha loge mardumán yakkée Fon nambar (nambará má shing nakanén bale aga Insání Hukúke idára gap janag lóthant ta áhána dayag bít).

 

Má é hálá shing nakanén ke márá kayá hál dáta. Shume nám kassí démá záhir kanag nabít.

 

  • Kasé ke kushag o dor dyag bít, báid int áíe Posthmártham kanag bibít (aga shahr o hispitál nazzík ant).
  • Báz wahdá foj o foj e gundha loge mardumán zarr girant o mardumá yala dyant. Aga shumá márá hál dát kanitt, má shume námá hijbar kassí démá záhir nakanán, bale juhd kut kanán ke dunyá hamé gappe jindá sahí bibít ke garíbén o bégunáhén mardum chist kanag o zarr girag búwagá ant.

 

Má nazánén má shumá ché kut kanén, bale hamdastíá zóré jat kanén ke chó bélagámíá me dídagén chukk o brat azáb kanag, kushag o chagal dyag mabant.

Aga má dunyáe démá SÁBIT kut bikanén ke me sará chó zulm búwagá int, balkin é zulm o sitam kammo kamtir bibít.

Salámat o wazhnám bátitt.

Hakkpán Balochistan.

hrc.balochistan@gmail.com

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail
Categories: Baluchi, Classified

Write a Comment

Your e-mail address will not be published.
Required fields are marked*